Naše městská část získala a ještě
získá prodejem části svého majetku pravděpodobně více než miliardu korun. Tyto
finance samozřejmě nesmí být promrhány, což se podařilo minulému vedení radnice
v případě rekonstrukce víceméně jen jednoho parku. Na druhou stranu nemá
smysl nechat ležet ladem celou částku na
běžném účtu a každý rok tak o peníze přicházet. Z prodeje by měli mít
užitek všichni občané Prahy 2.
Majetek městské části lze
rozšířit o instituce, které Praha 2 dlouhodobě postrádá. Jedná se například o
nedostačující přestárlé sportovní areály, o jejichž správu se nedostatečně starají
místní sokolové. Nebo o zřízení míst na grilování v našich parcích, ale
také o vytvoření zón, kde by rodiče, pokud si to budou přát, mohli nechat běhat
svoje ratolesti bez rizika. Pro psy lze vytvořit agility hřiště, aby se mohli vyřádit i oni.
A lze jít i dál - například dát
do pořádku zanedbané vnitrobloky, minimálně na příkladu pilotních projektů
financovaných obcí. Tady se ukrývá bájný poklad. Každý blok může mít svůj
vlastní komunitní prostor. O tom všem by ale nemělo rozhodnout jen několik
vyvolených, ale i my občané formou referend, participativního rozpočtu a dalších
nástrojů přímé demokracie.
V případě bydlení je
zapotřebí zásadním způsobem změnit pravidla sociálního bydlení, aby na dostupné
bydlení dosáhlo více našich spoluobčanů, a to především seniorů a mladých
rodin, které chtějí zůstat na Praze 2, ale současná bytová situace jim to neumožňuje.
Naše obec má dostatek volných bytů, ale zcela nesmyslně je k tomuto účelu
nevyužívá.
Velkou otázkou je, zda je opravdu
efektivní současná správa obecního majetku a zda bychom ji neměli směřovat
spíše pod samotnou obec a ne pod vyvolené správní firmy. Nakonec i horkou
jehlou šitá pravidla prodeje obecních bytů, která schválila současná koalice,
nejspíš nejsou pod tíhou několika pokut od ÚOHS úplně v pořádku a nabízí
se otázka, zda není něco shnilého ve státě vinohradském?
Michal Tobrman |